Podlahové topení je velkoplošné sálavé vytápění. Existují dva druhy podlahového vytápění: elektrické a teplovodní.

Teplovodní podlahové vytápění

Teplovodní podlahové vytápění je zařízení s topným i chladícím efektem, které využívá média vody o nižší teplotě proudící v plastových trubkách. Tyto trubky jsou vkládány do vrstvy betonu, která se obvykle používá pro pokládku podlahové krytiny vyrobené z keramiky, mramoru, žuly, kameniny a dřeva. Teplo je přenášeno z trubek do podlahy a odtud do celé místnosti. Tímto způsobem se celý povrch podlahy stává topným tělesem. V případě, že pustíme do systému studenou vodu (15°C), můžeme podlahou i chladit. Voda pro teplovodní podlahové vytápění může být ohřívána v plynovém, elektrickém, či kondenzačním kotli, v tepelném čerpadle, nebo také solárním systémem. Umožňuje proto kdykoli v budoucnu změnit zdroj ohřevu vody.

Složení systému

• Směšovací jednotka s rozdělovačem - mísí ohřátou a chladnou vodu na potřebnou teplotu a pouští ji do okruhů v podlaze.
• Trubka - plastová, nebo sendvičová (hliník a plast), pokládá se do okruhů do systémové desky a zalévá se betonem, nebo anhydridem.
• Systémová deska - polystyrenová deska (izolace) s výstupky, mezi které se stáčí smyčky trubky. Polystyren je potažen folií, která se na spojích překrývá, aby anhydrid nezatekl do spár.

Elektrické podlahové vytápění

Elektrické podlahové vytápění může být akumulační, poloakumulační, nebo přímotopné. Akumulační a poloakumulační elektrická podlahová topení mají vyšší výkon a jsou pod podlahou uloženy hlouběji než přimotopná elektrická topení, což s sebou nese i to, že podlaha je pak i s tepelnou izolací vyšší. Nevýhodou elektrického podlahového vytápění je oproti teplovodnímu to, že později není možné změnit zdroj z elektrické energie na jiný. Vyznačuje se naopak lepší regulovatelností, stejnou teplotou v celé délce topného prvku (voda vychládá a pro rovnoměrné prohřátí podlahy je nutné dělat spirálovité meandry) a nižšími pořizovacími náklady.

Výhody systému

Přenos tepla z podlahy do okolního prostředí a ostatních povrchových ploch je zajištěn prostřednictvím tepelného sálání. Díky tomu je místnost rovnoměrně vytápěna. Podlaha se sálavým podlahovým topením se na dotek nejeví jako teplá (její teplota je 25-26°C), nicméně nevyvolává pocit chladu, který je typický pro prostředí vytápěná tradičními systémy, a je tudíž možno se bez problémů pohybovat naboso. Při vytápění podlahou také nedochází k cirkulaci vzduchu v místnosti a tím roznosu prachu, jako u vytápění radiátory, kdy teplý vzduch stoupá od tělesa ke stropu, pod kterým proudí, a po ochlazení klesá zpět k podlaze, kde proudí zpět k radiátorům.